Copywriting - má práce, má láska

12.03.2017

Zarytě koukám do počítače. Obočí svraštělé, oči přejíždí po písmenkách a hledají nápad. Hlavně ať je text super čtivý a veselý, jak chce klient. Takový ten děsně pozitivně naladěný, juchající a tak trochu přihlouplý tón. Trochu dost. Jen ať lidi soutěží, protože "vyhrát může přece každý". Ceny jsou dvě, soutěžících 8 tisíc, možná víc. "Šance je velká, pojď do toho s námi!", křičím na ně. V místnosti je ticho.

Z mých řádků už řve duhová nálada, skvělé. Ale na Facebook musím nakydat duhy ještě stokrát více. Nemám náladu. Tohle umělé nadšení mě rozčiluje. Dnes jsem vážná, protivná. Ale píšu. Bliju duhu. "Pozvi své přátelé a hrajte o tyhle boží hodinky!". Hnusný jsou. Fuj.

A o to tu jde

Přesto všechno, přes tu duhovou tíhu, svraštěné obočí a přihlouplé tóny, už nechci dělat nic jiného. Až skončím se sluníčkovým textem, čeká mě sedačka, na které se budete chtít válet celý den, marketingová akce, kde zazní průlomové myšlenky od těch nejlepší spíkrů a snad ještě IT program, který vám zajistí až dvakrát vyšší prodejnost. Teda, pokud klient schválí nacenění. Nic není růžové.

Co na tom, že nikdo neví, co dělám

"A ty jako děláš v reklamě, jo? Takže takový to, co všechny lidi štve a nutí nakupovat drahý věci, jo?" - no, babi, je to trochu jinak. "A v už ti v nějakém časopisu vyšel článek, když se teda živíš tím psaním" - eh, ne mami, já nepíšu články do časopisů.

Neříkám, že mě trochu neštve a nemrzí, že rodina ani polovina mých přátel nechápe, co že to dělám. Nevidí v mé práci nic moc hodnotného, protože psát popisky k přesnídávkám jim nepřijde jako žádná věda. Nic, za co by se měl platit schopný textař. Ale vím svoje. Vím, že do své práce dávám všechno, co v danou chvíli mohu. A vytvářím skvělé věci. Jo!

Texty nejsou samozřejmost, je to výzva

Copywriting není novinařina a články do časopisů píšou redaktoři, ne copywriteři. Ani nepíšu beletrii, to zas dělají spisovatelé. A v PR už také nedělám, takže ani ta komerční sdělení a tiskové zprávy nejsou ode mě. Tvořím něco jiného...

Každý den se podílím na projektech, o kterých bych normálně neměla ani šajnu. Udávám tón novým značkám, vymýšlím originální popisky, které zákazníky překvapí. Objevuji potenciál. Ve slovech i v sobě. Textuji celé weby, maily, píšu blogy, házím posty na sociální sítě. V jednu chvíli vyměňuji pneu v autoservisu, v druhou utírám dětské prdýlky.

Nepíšu jen slova, která mi někdo diktuje. Vytvářím hlas webů a značek. A to je to ono. To, co chci dělat i nadále.

Našla jsem se ve slovech

Hodiny vymýšlím, jak zduhovatět nudné téma i zvěcnit to duhové. Hrabu se v hlubinách svých myšlenek, abych našla vhodná slova. Škrtám, přepisuji, předělávám, opravuji, zlepšuji. Dohaduji se s kolegy, jaký výraz použít, obhajuji před klienty své nápady. Věnuji čas tomu, o čem si lidé myslí, jak je prosté a samozřejmé.

Tady jsem se našla. Našla jsem se ve slovech, kterými dávám smysl firmám a dobré důvody jejich klientům k akci. Ve slovech, kterými měním svět - písmenko po písmenku.

To je copywriting

To a mnohem víc je copywriting, který mi přirostl k srdci. Hledání těch správných slov, to je má láska.